Tradiční Vánoce podle našich sousedů

Klasické české Vánoce nejspíš dobře znáte. Jak svátky klidu a míru oslavují naši sousedé, jaké uctívají tradice a co chystají na štědrovečerní tabuli?

Slovensko

Štědrý den ve znamení půstu

Naši slovenští sousedé zdobí na Štědrý den vánoční stromeček a kolem dveří zapichují větvičky. Téměř polovina z nich dodržuje celodenní půst a doufá, že spatří zlaté telátko nebo ptáčka. Štědrý večer se na Slovensku nazývá Dohviezdný, Kračún nebo Vilija. Stejně jako u nás rodiny nechávají jedno místo u stolu volné pro náhodného pocestného nebo duši zemřelého. Věřící navštěvují ještě před sváteční večeří půlnoční mši.

Magická moc štědrovečerní večeře

Slovenské tradice říkají, že se má pod bílý sváteční ubrus položit mince, která by měla zůstat na svém místě po celé svátky. Má udržet v domě bohatství a blahobyt. Štědrovečerní večeře by se měla skládat z 9 chodů, protože číslo 9 má magickou moc. Aby rodina zůstala pohromadě i po celý následující rok, musí její členové ochutnat každý druh jídla. V průběhu večeře nesmí nikdo odcházet od stolu, jinak hrozí vážná nemoc či dokonce smrt.

Tradiční slovenské menu

Štědrovečerní večeře zahajuje hospodyně oplatkami s medem a česnekem symbolizujícími radost a duševní čistotu pro celou rodinu. Tradiční slovenské sváteční menu se skládá z kapustnice, což je polévka z kysaného zelí a hub, a opekanců či bobalek – buchtiček z kynutého těsta.

K večeři nechybí ani chléb, česnek, brambory a luštěniny na mnoho různých způsobů. Z masa se dříve podávalo především vepřové, skopové nebo hovězí. Smaženého kapra s bramborovým salátem si na Slovensku vychutnávají až od 20. století. Často si ale místo kapra volí jiné druhy ryb. Stejně jako u nás se tu těší velké oblibě vánoční cukroví.

Německo

Kouzelný adventní čas

Němci si stejně jako my rádi užívají advent. Ani zvyky se příliš neliší od těch českých. Každou neděli zapalují svíčky na adventním věnci a postupně se otevírají okénka adventních kalendářů. Konkrétní vánoční zvyky se v Německu liší v závislosti na kraji. Na jihu nosí dárky jedině Ježíšek, na severu občas přijde i Weihnachtsmann – dobrý duch Vánoc s dlouhými vlnitými rezavými vlasy, který cestuje v plášti divokým zimním větrem.

Zdobení stromečku

Za tradici zdobení vánočního stromečku vděčíme právě Němcům, kteří však zpočátku uvazovali stromečky na strop špičkou dolů. Němci milují živé jedličky, barevné ozdoby, svítidla a rozsvícené svíčky. Kromě klasických ozdob můžete v mnoha rodinách najít také dekorace ze slámy a sušeného ovoce.

Štědrovečerní menu

Německá štědrovečerní tabule je plná drůbeže, jako je husa, kachna či krůta. Součástí svátečního jídla bývají také klobásy, párky, bramborový salát, kompoty a zavařeniny. Rybu si vychutnávají hlavně v Bavorsku a Baden-Württembersku, kde ale místo našeho kapra upřednostňují lososa, štiku, úhoře, sumce a candáta. Němci milují cukroví a pečou ho ještě před příchodem adventu. Naprostou klasikou je vánoční máslová štola plněná mandlemi, rozinkami a kandovaným ovocem.

Rakousko

Není nad vlastnoruční práci

Naši jižní sousedé Vánoce nadevše milují. Vyžívají se ve vlastnoruční výrobě dárků a pečení cukroví. Většina Rakušanů si pořizuje živý vánoční stromek a vytváří vlastní adventní věnce, svícny nebo jesličky. Sváteční tradice se velmi podobají českým.

Štědrovečerní hodování

Štědrý večer se nese ve znamení ryb, vepřových řízků a zaječího masa. Jako dezert se v Rakousku podává tradiční kukuřičná kaše s rozinkami, jablky a třešňovým likérem. Klasikou je vánoční punč a moučník kletzenbrot. Vánoční svátky v Rakousku jsou tradičně spojené se sladkostmi a cukrovinkami.

Po večeři nastává čas rozdávání dárků a zpívání koled. Většinou se nejedná o dárky drahé, ale spíše vlastnoručně vyrobené, nápadité a originální. Štědrý večer u věřících obyvatel pokračuje půlnoční mší v kostele.

Polsko

Náboženské vyznání

Vánoce patří v Polsku k nejvýznamnějším náboženským svátkům. Betlém je pro Poláky díky jejich náboženskému vyznání ještě důležitější než vánoční stromek. Během adventních večerů děti vyrábějí řetězy z papíru, slaměné hvězdy, ozdoby na stromeček a ptáčky z vyfouknutých vajec.

Večeře až po rozbalování dárků

Jakmile vyjde na nebi první hvězda, mohou se děti pustit do rozbalování dárků. Slavnostní večeře začíná až o něco později. U stolu se obvykle schází celá rodina včetně prarodičů a vzdálených příbuzných. Doprostřed slavnostně prostřené tabule se pokládá svícen a pod něj se vkládá groš, který má za úkol chránit dům před chudobou.

Podle tradice mají polské ženy přichystat 12 štědrovečerních chodů – za každého apoštola a za každý měsíc v roce jeden. Ještě před hostinou se přistupuje k lámání posvěcené oplatky, která má symbolizovat lásku, přátelství, mír, smíření a odpuštění. Teprve poté přichází na řadu samotná večeře. Mezi hlavní chody patří pečený krocan či krůta, boršč a sladké žemle s mákem a rozinkami. Součástí jsou také makové koláče, medové perníky a kutia neboli pšenice s mákem a medem.